A co když už nikdo nepřijde?

Jako malá (dobře, asi do 15 let) jsem neustále trpěla (ne)opodstatněným strachem zvláštní formy. Uvedu to na příkladu: Ve školce jsme odpoledne chodívali ven. Chvilku jsem si hrála, ale pak, ideálně ještě několik hodin před tím, než pro mě měl vůbec někdo přijít (tenkrát pro mě často chodíval staříček), sedla jsem si zádumčivě na lavičku […]

Sedm vran

Jedna vrána do zpěvu ti není. Druhá vrána kráká pro radost. Třetí vrána dobré se v zlé mění. Čtvrtá vrána radost se mění v zlost.   Pátá vrána na krvavém hrobě. Šestá vrána srdce neztišíš.  Sedmá vrána ten hrob patří tobě. Osmá vrána tu už krákat neslyšíš…

Kap, kapi kap.

Kap, kapi kap. Pokoj skví se v temné noci, hlavě mé není pomoci vprostřed děsivé té noci. Kap, kapi kap. Co je zdrojem toho zvuku tichého, však přesto hluku? Kdo natáhnul ke mně ruku? Kap, kapi kap. S tím zvukem si nevím rady, nemohouc jej dostat z hlavy. Temnota mě sžírá tady. Kap, kapi kap. […]

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek